Pokračování v rozkrývání mýtů o zraku z minulého článku. 

Ze šilhání dítě vyroste.

Ano i ne. Občasné, mírné zašilhávání u malých dětí, kojenců a batolat, je normální a je známkou ještě se vyvíjecích zrakových funkcí a koordinace očních pohybů. Podstatné je ale to slovo OBČASNÉ a fakt, že brzy samo vymizí. Pokud je šilhání stálé a déletrvající, nápadné, spojené např. s kmitáním očí nebo zvláštní barvou nebo velikostí očí, neváhejte oslovit pediatra nebo očním lékařem. Šilhání může negativně ovlivnit vyvíjející se zrakové funkce. Rizikem je vznik tupozrakosti nebo poruch prostorového vidění a včasným zahájením léčby lze tomuto riziku účinně předejít.

Z „cylindrů“ v brýlích se vám bude točit hlava.

Zde platí, že pokud je pečlivě a správně vyměřena korekce a také centrace brýlových čoček, je riziko potíží s návykem na brýle minimální. Nejčastější příčinou problémů s pocitem plavání, či zkreslení vidění je chyba ve stanovení korekce, centraci, nebo příliš razatní změna – zvýšení dioptrií. Chudák “cylindr” je v tom úplně nevinně a správně provedený umí prokázat ve vidění velmi dobrou službu.

„Nešilhej! Zůstane ti to!“

Nezůstane. Vědomé stáčení očí k sobě, kterým se někdy děti rády baví je ukázkou dobrého ovládání okohybných svalů. Každý to nedovede! A také je tréninkem tzv. vergenčních pohybů. Ovšem musí být opravdu občasné a vědomé. Samovolné šilhání očí je nutno řešit, jak již bylo řečeno.

Mám málo dioptrií, tak brýle nosit nemusím.

To není úplně jednoznačné. Např. u krátkozrakosti do minus 0,5 dioptrie je používání brýlí celkem dobrovolné, protože člověka tolik neomezuje na kvalitě běžného zrakového vnímání. Ovšem platí to za denního světla. Se šerem se může i při nízké vadě vidění podstatně zhoršit. Na vině jsou tzv. aberace vyšších řádů, které jsou závislé na šíři zornice. Pak je třeba udělat test noční krátkozrakosti, která se může oproti denní vadě lišit o
0,5 – 2 dioptrie. Nutné je pak nosit brýle v situacích náročných na přesné vidění a rychlé reakce, typicky řízení auta, nebo některé sporty. 

Časté sledování televize, či monitoru počítače je příčinou oční vady.

Nebylo prokázáno, že by monitory přímo poškodily zrak. Při práci s nimi se však často stává, že pro usilovné sledování nebo soustředění zapomínáme přirozeně mrkat a důsledkem je osychání povrchu oka. Toto chronické dráždění se projevuje pálením, šklrábáním, červenáním a může  podpořit vznik syndromu suchého oka. Jeho projevy mohou velmi znepříjemnit život, ale oči se většinou nijak vážněji nepoškodí. Doporučuje se proto dělat častější přestávky, aktivně mrkat a nevěnovat se práci na počítači více než 5 hodin za den. Pomocí pak jsou oční kapky – umělé slzy, které pomohou oči zvlhčovat.

Cvičením se mohu zbavit oční vady. 

Klasické vady jako krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus žádným cvičením nezlepšíte. Jejich příčinou je nesprávný růst oka, který cvičení neovlivní. Kde naopak cvičení může pomoci výrazně, jsou některé poruchy binokulárního vidění. Jedná se o nedostatečnou spolupráci okohybných svalů, nedostatečnou akomodaci – práci nitrooční čočky – u mladých lidí, předcházení tupozrakosti u  malých dětí. Módním trendem je dnes oční jóga, která slibuje úspěch při snižování brýlové korekce, ale její účinky jsou v tomto směru minimálně sporné. Určitě prospívá v uvolnění okohybných a obličejových svalů, může navodit příjemnou relaxaci, ale krátkozrakosti vás nezbaví.